Životnost staveb
Na životnost lze pohlížet z různých hledisek - životnost morální, technická, ekonomická a návrhová.
-
Morální životnost ukazuje jak dlouho dokáže stavba plnit měnící se požadavky uživatele stavby na její užitné vlastnosti. Jedná se o dispoziční řešení, zdravoinstalace, elektroinstalace, datové sítě, kvalitu a design povrchů stěn a podlah apod. Užitné vlastnosti stavby musí kopírovat technický a sociální rozvoj společnosti a v čase se měnící individuální požadavky uživatelů staveb. Vyvrcholením tohoto opotřebení je oprava nebo rekonstrukce stavby. (Dnes je běžné provádění rekonstrukcí každých zhruba 20 let.)
-
Technická životnost souvisí s životností a funkčností jednotlivých konstrukčních prvků. Vlivem degradačních procesů ztrácí stavební dílo svou kvalitu. Je podmíněna správnou údržbou a může být prodlužována rekonstrukcemi stavby.
-
Ekonomická životnost stavby končí v okamžiku, kdy náklady na údržbu a provoz převáží nad užitkem z používání stavby. Každá stavba je investicí, která se investorovi vrací formou amortizace.
-
Pro návrhovou životnost byl v rámci Evropy vytvořen jednotný systém, který najdete v následující tabulce. Již při projektování nové stavby plánujeme její morální, technickou i ekonomickou životnost na desítky let dopředu. Eurokód definuje 5 kategorií návrhové životnosti dle účelu užití staveb a jejich konstrukčních celků.
Kategorie návrhové životnosti |
Charakteristická návrhová životnost (roky) |
Příklady |
1 |
10 |
Dočasné konstrukce* |
2 |
10 až 25 |
Vyměnitelné konstrukční části |
3 |
15 až 30 |
Zemědělské a podobné konstrukce |
4 |
50 |
Konstrukce budov, domů a jiné běžné konstrukce |
5 |
100 |
Konstrukce historicky významných budov, mosty a ostatní inženýrské konstrukce |
* Konstrukce nebo části konstrukcí, které mohou být demontovány za účelem jejich opětovného použití, nemají být pokládány za dočasné.
Pro stanovení požadované životnosti stavby se vychází z normy ČSN EN 1990:2002 Eurokód – Zásady navrhování konstrukcí. Životnost dílčích konstrukcí vychází z jednotlivých tříd návrhové životnosti, v závislosti na tom, jak obtížná bude v průběhu užívání budovy obnova nebo výměna těchto konstrukcí.
EN 1990 – Zásady navrhování, únosnost, použitelnost a trvanlivost
uvádí základní požadavky na únosnost, bezpečnost osob, použitelnost, funkční způsobilost, robustnost a zajištění jakosti
EN 1991 – Zatížení konstrukcí, stálé, proměnné, mimořádné
Předpoklady aplikace Eurokódů
-
návrh a výstavbu konstrukce provádí kvalifikovaní pracovníci
-
během provádění stavby je zajištěn patřičný dohled
-
stavební materiál se používá dle Eurokódů nebo příslušných norem pro materiály
-
konstrukce je náležitě udržována a používána v souladu s návrhem
Jak poznáme, zda stavební systém splní požadované hodnoty návrhové životnosti?
Všechny stavby musí být projektovány dle výše uvedených zásad. Stejně jako všechny použité materiály, vybavení a konstrukční prvky musí splňovat stanovené podmínky.
Jak je to v Evropě ošetřeno, si řekneme v dalším článku.